Zazemněný rybník

Zazemněný rybník je původní plocha rybníka, která byla postupně z volné vody přeměněna v souš přirozeným procesem podmíněným expanzí rostlin a usazováním anorganických a organických částic.

Mnohé zazemněné tůně a rybníky tvoří unikátní biotopy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů, takže jich řada patří mezi chráněná území:

• Dráchovské tůně – soustava více či méně zazemněných mrtvých ramen Lužnice, přírodní rezervace (okres Tábor)^[1]
• Ďáblík – přírodní památka tvořená zazemněným Knížecím rybníkem (okres České Budějovice)^[1]
• Horní Lesák – přírodní památka (okres Jindřichův Hradec)^[1]
• Řežabinec a Řežabinecké tůně – národní přírodní rezervace zahrnující rybník a zazemněné tůně (okres Písek)^[1]
• Stříbrná Huť – přírodní památka tvořená zazemněným rybníkem Nadýmač (okres Tábor)^[1]
• Tůně u Hajské – přírodní památka (okres Strakonice)^[1]
• Vrbenská tůň – zazemňující se tůň původem ze zaniklého ramene Dehtářského potoka (okres České Budějovice)^[1]
• Baroch - přírodní rezervace ochraňující zazemněný rybník, přilehlé rákosiny, lesní a luční společenstva, ornitologická lokalita.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.