Umhausen

Umhausen
znak
Poloha
Souřadnice	47°7′ s. š., 10°55′ v. d.
Nadmořská výška	1 031 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Imst
Umhausen
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	137,4 km²
Počet obyvatel	3 379 (2021)[1]
Hustota zalidnění	24,6 obyv./km²
Správa
Starosta	Jakob Wolf
Oficiální web	www.umhausen.com
E-mail	gemeinde@umhausen.gv.at
Telefonní předvolba	05255
PSČ	6441
Označení vozidel	IM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umhausen je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst. Skládá se z řady vesniček roztroušených v údolí Ötztal. V obci žije přibližně 3 400^[1] obyvatel. K 1. lednu 2011 zde žilo 3078 obyvatel, k 1. lednu 2018 pak 3220 obyvatel.

Obec Umhausen leží v rozšiřujícím se údolí Ötztalu. Je tvořena roztroušenými vesnicemi a osadami. Centrum obce leží na náplavovém kuželu potoka Horlachbach, který opakovaně způsoboval sesuvy půdy (bahenní toky).^[2] Na západě jsou Ötztalské Alpy a na východě obec hraničí s masivem Stubaiských Alp (vesnice Niederthai) nebo v něm leží. Vrcholy obou pohoří jsou místy vysoké přes 3000 m a na některých místech jsou zaledněné. Ötztalské Alpy jsou největším masivem ve Východních Alpách. Nejnižší bod katastrálního území je v 920 m n. m. nedaleko Tumpenu, nejvyšší v 3228 metrech na vrcholu Strahlkogelu. Do území obce zčásti spadá i 3007 metrů vysoký Acherkogel, nejseverněji položená alpská třítisícovka.^[3]

Obec má rozlohu 137,42 km², z toho 3,6 % připadá na zemědělskou půdu, 25 % tvoří alpské louky, 28,2 % lesy a 41,6 % vysokohorské (skalní) oblasti. Z celkové plochy je šest procent území osídleno.^[4]

Obec se skládá z šesti částí: Farst, Köfels, Niederthai, Östen, Tumpen a Umhausen.

Obec sousedí^[2]

Roppen	Oetz Sautens Silz
Jerzens		St. Sigmund im Sellrain
St. Leonhard im Pitztal	Längenfeld

Mýtiny po žďáření v oblasti Fundusalmu v nadmořské výšce 1940 m lze datovat do období kolem roku 7400 př. n. l.^[5] Umhausen, který se nachází na druhé údolní úrovni Ötztalu, je považován za nejstarší trvalé osídlení v údolí. Údolí Hairlachtal, kde se dnes nachází Niederthai, však bylo osídleno dříve než nehostinná kotlina Umhausenu, kterou ohrožovaly bahenní proudy a ledovcové erupce.^[6] Farst je také považován za starou sídelní oblast; ještě v době Ötziho zde byla pole, která byla mýcena a žďářena.

Pravděpodobně kolem roku 1000 n. l. se v údolní kotlině, která byla zpočátku využívána k pastvě, usadili bavorští přistěhovalci. První písemné zprávy z této oblasti pocházejí z 12. století. Vyprávějí o Schwaighöfe v Nidirtaige, který platil úroky klášteru Ottobeuren.^[7] První písemná zmínka o Umhausenu je v urbáři hraběte Menharda II. z roku 1288, kde je uváděna jako Vmbehvsen. Název pochází ze starohornoněmeckého umbihus (správní středisko zeměpána).

Území obce byly opakovaně postihovány bahenními toky a záplavami. V roce 1678 výbuch ledovce a v roce 1762 velký sesuv půdy si vyžádaly velké oběti na životech a způsobily velké materiální škody.^[6]

Umhausen byl střediskem pěstování lnu, na což dodnes odkazuje modrý květ lnu ve znaku. Modrá vlna ve znaku představuje vodopády Stuibenfall. Ve druhé polovině 20. století se hlavní výroba obce přesunula od zemědělství k dvousezónnímu pohostinství.

Ötztalský spolek pro prehistorické stavby a místní historii se sídlem v Umhausenu založil v roce 2001 ve spolupráci s obcí Umhausen a pod vědeckým vedením Univerzity v Innsbrucku (Archeologický ústav, Walter Leitner) Ötziho vesnici. Archeologický park pod širým nebem, jehož cílem je ukázat návštěvníkům život, bydlení a zemědělství v neolitu, v Ötziho době. Součástí je škola přežití. V okolí lokality vzniklo několik turistických zařízení, nejnověji park dravých ptáků.

V devadesátých letech 20. století byla v Umhausenu objevena ložiska radioaktivního vzácného plynu radonu, která vědecky analyzovala zejména Univerzita v Innsbrucku. K tomuto objevu došlo na základě statistických šetření, která odhalila výrazný nárůst výskytu rakoviny plic v Umhausenu: V letech 1970–1991 byl počet úmrtí přibližně čtyřikrát vyšší, než je průměr tyrolské populace. V uzavřených místnostech byly naměřeny extrémně vysoké koncentrace radonu, nejvyšší hodnota byla 274 000 Bq/m³ v červenci 1992, což je více než tisícinásobek doporučené směrné hodnoty 200 Bq/m³.^[8] Příčinou těchto extrémních hodnot radonu jsou geologické prvky v kuželu suti ze sesuvu Köfels.^[9]

Zdejší prameny s vodou obsahující radon splňují všechny požadavky na léčebu pro chronická revmatická onemocnění a léčbu zmírňující bolest. Zdroje léčivé vody zahrnují přibližně 200 milionů m³ a jsou získávány ze dvou hlubinných vrtů v části Neudorf. Umhausen se smí nazývat Bad Umhausen (lázně Umhausen), i když se to nepoužívá.^[10] Bylo vybudováno lázeňské centrum, které se nachází na kopci nad Umhausenem a kromě terapií je zde k dispozici mnoho turistických stezek, horských tras a tras pro horská kola.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Umhausen na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Umhausen na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky