Strana socialismu a svobody

Strana socialismu a svobody
Logo
ZkratkaPSL
Datum založení18. června 2004
SídloSan Francisco
KalifornieKalifornie Kalifornie
Rozkol odSvětová strana pracujících
IdeologieMarxismus-Leninismus
Politická pozicekrajní levice
Mezinárodní org.Mezinárodní lidové shromáždění
Barvy
     červená
Oficiální webwww.pslweb.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strana socialismu a svobody (anglicky Party for Socialism and Liberation, zkratka PSL) je levicová politická strana ve Spojených státech amerických. PSL vznikla v roce 2004, kdy se její členové oddělili od Světové strany pracujících. PSL se označuje za revoluční socialistickou stranu, neboť věří, že pouze revoluce může ukončit kapitalismus a nastolit socialismus.[1][2] Tento cíl strana sleduje účastí na místních protestech, kandidaturou ve volbách a vzděláváním.

Mezi významné členy patří Claudia de la Cruz, Eugene Puryear, Gloria La Riva, Jodi Dean a Michael Prysner.

Historie

PSL vznikla v červnu 2004, když sanfranciská pobočka Světové strany pracujících vystoupila z této politické strany a oznámila, že „vedení WWP již není schopno plnit své poslání poslání.“[2][3][4] Mezi spoluzakladatele PSL patřili aktivisté Richard Becker[5], Brian Becker[6], Gloria La Riva[5] a Eugene Puryear.[6]

V roce 2020 bylo nejméně pět členů PSL zatčeno během protestů proti policejnímu oddělení v Auroře kvůli zabití Elijaha McClaina.[7][8]

Organizace

PSL nezveřejňuje počty členů. V roce 2022 strana uvedla, že se její organizace či členové nacházejí ve „více než 100 městech“.[9]

PSL je demokratickou centralistickou stranou, což znamená, že „všichni členové, včetně těch, kteří nesouhlasí, jsou povinni veřejně hájit a plnit“ všechna rozhodnutí PSL. Nejvyšším orgánem PSL je sjezd strany, který se koná každé 2 až 3 roky a který vybírá vedení ústředního výboru. Ústřední výbor PSL může jmenovat až 40 % delegátů sjezdu.[10]

Ideologie

Protestující PSL na Národním sjezdu Demokratické strany v roce 2016

PSL označuje sama sebe jako marxisticko-leninskou stranu[5], někteří socialisté jí však považují za marxistickou či kampistickou.[11]

PSL popisuje svůj hlavní cíl jako revoluční svržení kapitalismu a nastolení státního socialismu jako přechodného stadia ke komunistické společnosti a uvádí, že „lidstvo má dnes pouze dvě možnosti: stále ničivější kapitalismus, nebo socialismus“ Partaj označuje americký kapitalismus jako „diktaturu bohatých“, vyzývá ke spojení dělnické třídy a kompletní rekonstrukci amerického systému. V jejich programu lze naleznout zdravotní péči pro všechny, důstojné mzdy, bezplatné vzdělání, antidiskriminační zákony či právo na bydlení.[12] Odmítá též ve Spojených státech rozšířenou policejní brutalitu a podporuje hnutí Defund the Police. Zároveň strana silně podporuje práva LGBTQ+ komunity ve Spojených státech.

Zahraniční záležitosti

V rámci zahraničních věcí razila Strana za socialismus a svobodu tezi, že každý, kdo se postaví americkému imperialismu, je jejich spojencem. I proto čelí kritice nejen z mainstreamových pravicových kruhů, nýbrž i ze strany levicových a socialistických iniciativ a stran.[13][14]

Protestující PSL na demonstraci Hands Off Rafah proti Izraelské invazi do Rafahu a genocidě v Gaze

Izrael a Palestina

PSL zastává právo Palestiny na vlastní stát a upozorňuje na izraelské porušování lidských práv v Pásmu Gazy. Mluvčí PSL včetně kandidátky na prezidentku v roce 2024 Claudie de la Cruz hovořili na několika propalestinských demonstracích.[15]

Čína

Mnozí členové PSL obhajují potlačení maďarské revoluce v roce 1956 Sovětským svazem. Podporuje Komunistickou stranu Číny a kritizuje pouze její kapitalistické ekonomické reformy. PSL tvrdí, že „militantní politická obrana čínské vlády“ je nezbytná k odvrácení „kontrarevoluce, imperialistické intervence a rozkladu“. PSL popírá, že by v Číně docházelo k potlačování lidských práv a důrazně popírá, že Lidová osvobozenecká armáda zmasakrovala protestující studenty při protestech a masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.[16] PSL také podporovalo potlačování demokratických protestů v Hongkongu.[17]

Severní Korea

PSL podporuje vládu Kim Čong-una.[18] PSL označuje Severní Koreu za „jednu z mála skutečně existujících alternativ globálního kapitalistického systému shora dolů“.[2] Strana obhajuje severokorejský jaderný program[19][20] a odmítá tvrzení, že by v KLDR docházelo k porušování lidských práv, které označuje za „chabě zastřené ospravedlnění americké agrese vůči Severní Koreji.“[21][22]

Rusko-ukrajinská krize

PSL podpořila ruskou anexi Krymu v roce 2014.[23] Ačkoliv nepodpořila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, vinu za invazi připsala Severoatlantické alianci a Spojeným státům. Ve svém prohlášení PSL zdůraznila „těžkou situaci etnických Rusů v Donbasu“, „legitimní bezpečnostní obavy Ruska“ a „provokativní chování NATO“.[24][25]

Výsledky voleb

Prezidentské volby

Rok Kandidát/ka Spolukandidát/ka Počet hlasů % Přístup k volebním lístkům Poznámky Reference
2008
Eugene Puryear
 6,818 0,01%
137/538
[26]
2012
Peta Lindsay
Yari Osorio
 7,791 0,01%
146/538
[27]
2016
Eugene Puryear
 74,027 0.05%
112/538
La Riva byla také nominována Stranou míru a svobody, avšak s jiným spolukandidátem, aktivistou Dennisem Banksem
2020
Sunil Freeman
 86,239 0.05%
195/538
také nominováni Stranou míru a svobody [28][29][30]
2024
Karina Garcia
 bude oznámeno bude oznámeno
215/538
také nominovány Stranou míru a svobody [31][32][33]

Volby do Kongresu USA

Rok Kandidát/ka Komora Stát a obvod Počet hlasů % Výsledek Reference
2008 Nathalie Hrizi Sněmovna reprezentantů
5,793
2.2/100
neuspěla [34][35]
2008 Michael Prysner Sněmovna reprezentantů
Florida
FL-22
 6
0/100
neuspěl [36]
2010 Gloria La Riva Sněmovna reprezentantů
5,161
2.5/100
neuspěla
2014 Frank Lara Sněmovna reprezentantů
2,107
1.9/100
neuspěl [37][38]
2018 Jordan Mills Sněmovna reprezentantů
233
0.1/100
neuspěl [39]
2020 José Cortés Sněmovna reprezentantů
1,821
0.9/100
neuspěl [40][41]
2022 José Cortés Sněmovna reprezentantů
3,327
2.2/100
neuspěl [42]

Odkazy

Reference

  1. ↑ WEBMASTER, P. S. L. About the Party for Socialism and Liberation [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c CORN, David. As a presidential candidate, Cornel West aligns himself with far-left radicals [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Roots of the Workers World Party - Ken Lawrence | libcom.org. libcom.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BECKER, Ben. 15 years of building the Party, growing and learning – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c KROITZSH, Aleka A. Local socialists see the "fog of anti-communism" lifting. Mission Local [online]. 2019-08-02 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b BREDDERMAN, William. U.S Tech Mogul Bankrolls Pro-Russia, Pro-China News Network. The Daily Beast. 2023-05-29. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. (anglicky) 
  7. ↑ Protesters, demonstration leaders arrested in connection to rallies in Aurora [online]. 2020-09-17 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KAPLAN, Noah. The Election May Be Over, but Their Fight Has Just Begun. Westword [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ STAFF, Liberation. VIDEO: We need your help to build the movement for socialism – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ PARTY FOR SOCIALISM AND LIBERATION. Party For Socialism And Liberation PSL Constitution 2022. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  11. ↑ "Campism" and the "New" (Anti-) Imperialisms [online]. 2020-07-13 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ WEBMASTER, P. S. L. Program of the Party for Socialism and Liberation [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ A political critique of the Party for Socialism and Liberation. Freedom Socialist Party [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ BROWN, George Martin Fell. Socialists and the War in Ukraine: A Response to the Party for Socialism and Liberation [online]. 2022-04-04 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Smoke, Palestinian Flags and Protest Chants Fill the Air as Thousands Surround White House. Yahoo News [online]. 2024-06-08 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Tiananmen: The Massacre that Wasn’t – Liberation School [online]. 2014-06-13 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ PURYEAR, Eugene. What is happening in Hong Kong – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ WOLF, Sherry. Sexuality and Socialism: History, Politics, and Theory of LGBT Liberation. [s.l.]: Haymarket Books 338 s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-076-2. (anglicky) Google-Books-ID: tITJsxo5y2gC. 
  19. ↑ STAFF, Liberation. Why North Korea is developing nuclear weapons – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ STAFF, Liberation. Flyer: ‘North Korea has the right to possess nuclear weapons’ – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ BEACHAM, John. West’s favorite North Korean defector lied to UN – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ STAFF, Liberation. UN hypocrisy and human rights in North Korea – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ BECKER, Brian. Crimea Referendum: the hidden truth behind the U.S.-Russia rivalry – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ STAFF, Liberation. PSL Statement on Russia’s military intervention in Ukraine – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ BROWN, George Martin Fell. Socialists and the War in Ukraine: A Response to the Party for Socialism and Liberation [online]. 2022-04-04 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ (no title). mediaworkers.org [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ WINGER, Richard. Only One Presidential Candidate Files in Utah Using the Independent Candidate Procedure | [online]. 2012-08-17 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Presidential candidates on Colorado’s November 2020 ballot [online]. 2020-08-19 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Dave Leip's Atlas of U.S. Presidential Elections. uselectionatlas.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  30. ↑ KUMAR, Arun. The other Indian American running for US vice president [online]. 2020-10-30 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ GABBATT, Adam. ‘We are working-class women of color’: the long-shot socialist run for the White House. The Guardian. 2024-01-07. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  32. ↑ Cornel West Is the Charlatan of the Year. The New Republic. Dostupné online [cit. 2024-09-08]. ISSN 0028-6583. 
  33. ↑ VYŠANSKÝ, Roman. Třetí kandidáti v prezidentských volbách v USA. Stojí za slovo?. Deník Referendum [online]. 2024-07-28 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  34. ↑ Large Protest Against Health Insurance Companies in San Francisco. Indybay [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ P&F Campaign 2008: Nathalie Hrizi for Congress, 12th District. www.peaceandfreedom2008.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  36. ↑ STAFF, Liberation. Congressional candidate, anti-war vet Michael Prysner takes on workers’ issues – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Frank Lara (California). Ballotpedia [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ A Different Kind of Campaign/Una Campaña en apoyo al pueblo. Indybay [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ In memoriam: Jordan Mills (1969-2022) - Peace and Freedom Party. peaceandfreedom.us [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  40. ↑ Election 2020: José Cortés for U.S. Congress in California’s 50th District - Peace and Freedom Party. www.peaceandfreedomparty.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. 
  41. ↑ FARBER, Zach. José Cortés for Congress 2020: On health care – Liberation News. www.liberationnews.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ STONE, Ken. A Socialist for Congress? Comrade Cortés Aims to Oust Rep. Issa in GOP Heartland. Times of San Diego [online]. 2021-07-27 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Webové stránky PSL
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Strana socialismu a svobody na Wikimedia Commons
(←2020) Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024 (2028→)
Prezident Spojených států amerických
Demokratická strana
Kandidáti
Kandidátka: Kamala Harrisová (kampaň), Spolukandidát: Tim Walz
Další kandidáti: Paperboy Prince • Vermin Supreme • Terrisa Bukovinacová • Bob Ely
Odstoupili během primárek: Joe Biden (kampaň, odstoupení) • Marianne Williamsonová (kampaň) • Dean Phillips (kampaň) • Jason Palmer • Cenk Uygur
Odstoupili před primárkami: Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) • Jerome Segal
Republikánská strana
Kandidáti
Kandidát: Donald Trump (kampaň), Spolukandidát: J. D. Vance
Odstoupili v průběhu primárek: Nikki Haleyová (kampaň) • Ron DeSantis (kampaň) • Asa Hutchinson (kampaň) • E. W. Jackson • Vivek Ramaswamy (kampaň)
Odstoupili před primárkami: Doug Burgum • Chris Christie • Larry Elder • Will Hurd • Perry Johnson • Steve Laffey • Mike Pence • Tim Scott • Corey Stapleton • Francis Suarez
Libertariánská strana
Primárky
Kandidáti
Kandidát: Chase Oliver, Spolukandidát: Mike ter Maat
Neúčast na volebních lístcích: Art Olivier • Michael Rectenwald • Mike ter Maat • Robert F. Kennedy Jr.
Odstoupili před primárkami: Joe Exotic
Strana Zelených
Kandidáti
Kandidátka: Jill Steinová, Spolukandidát: Butch Ware
Další kandidáti: Jasmine Sherman • Randy Toler
Odstoupili před primárkami: Emanuel Pastreich • Cornel West (kampaň)
Nezávislí
S podporou
NLP, AIP
Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) Spolukandidátka: Nicole Shanahan
S podporou
GMPJP, OPP
UCP, UPA
Shiva Ayyadurai • Johnny Buss • Joseph „Afroman“ Foreman • Taylor Marshall • Robby Wells
Třetí strany
Americká strana solidarity
Kandidát: Peter Sonski
Pirátská strana
Kandidát: Vermin Supreme
Legal Marijuana Now Party
Kandidát: Dennis Schuller, Spolukandidát: Rudy Reyes
Strana socialismu a svobody
Nominant: Claudia de la Cruzová (kampaň), Spolukandidátka: Karina Garcia
Státoprávní strana
Nominant: Randall Terry, Spolukandidát: Stephen Broden
Socialistická strana rovnosti
Nominant: Joseph Kishore, Spolukandidát: Jerry White