Polomené hory

Polomené hory
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z Ronova

Nejvyšší bod	614 m n. m. (Vlhošť)
Rozloha	410,29 km²

Nadřazená jednotka	Dokeská pahorkatina
Sousední jednotky	Bezdězská vrchovina Jestřebská kotlina Úštěcká pahorkatina České středohoří Dolnooharská tabule Jizerská tabule
Podřazené jednotky	Kokořínská vrchovina Housecká vrchovina Dubská pahorkatina Vlhošťská vrchovina Brocenská pahorkatina^[1]

Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko

Povodí	Labe
Souřadnice	50°31′28″ s. š., 14°31′36″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polomené hory jsou geomorfologický okrsek (410,29 km²^[2]) jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území je součástí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice. Většina území okrsku je součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj . Název Polomené hory zavedl geolog Čeněk Zahálka v roce 1895, sám čerpal z archivního zápisu z roku 1515.^[3] Dříve se pro toto území používal název Dubská pahorkatina či Dubské skály (podle města Dubá),^[4] místní Němci pak užívali jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). Používá se také turistický název Kokořínsko.

Nadřazené jednotky

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle zavedeného členění Jaromíra Demka VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále dělí do okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

Polomené hory (VIA–1A–1)
Úštěcká pahorkatina (VIA–1A–2)
Jestřebská kotlina (VIA–1A–3)
Provodínská pahorkatina (VIA–1A–4)
Bezdězská vrchovina (VIA–1A–5)^[2]

Podřazené jednotky

Polomené hory se člení na pět podokrsků:

Kokořínská vrchovina – leží v jižní části Polomených hor, je největší z podokrsků; jejím nejvyšším vrcholem je Nedvězí u stejnojmenné vsi.
Housecká vrchovina – tvoří východní část území, jméno jí dal zámek Houska; nejvyšším kopcem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora; i další kopce jsou poměrně vysoké, např. Berkovský vrch, Velký beškovský vrch, Šedina.
Dubská pahorkatina – leží v severovýchodní části, je to mírně členitá pahorkatina ležící mezi Dubou, Holany a Jestřebím.
Vlhošťská vrchovina – je v severní části území, dominuje jí Vlhošť, který je zároveň nejvyšším kopcem celé Dokeské pahorkatiny; ostatní vrcholy tvořené pískovcem jsou značně menší, ale významné, např. Malý Vlhošť, Husa, Kostelec, Číř, Čap.
Brocenská pahorkatina – tvoří hraniční pás na západě území; jasně nejvyšší bod tvoří v nejsevernějším výběžku Polomených hor vrch Ronov, známý díky zřícenině hradu na vrcholu.^[1]

Nejvyšší vrcholy

Vlhošť (614 m), Vlhošťská vrchovina
Ronov (552 m), Brocenská pahorkatina
Vrátenská hora (507 m), Housecká vrchovina
Maršovický vrch (499 m), Housecká vrchovina
Špičák (483 m), Housecká vrchovina
Druclík (481 m), Housecká vrchovina
Berkovský vrch (481 m), Housecká vrchovina
Velký beškovský vrch (475 m), Housecká vrchovina
Šedina (473 m), Housecká vrchovina
Korecký vrch (465 m), Housecká vrchovina
Nedvězí (458 m), Kokořínská vrchovina
Husa (449 m), Vlhošťská vrchovina

Fotogalerie

Ronov se zříceninou hradu
Vrátenská hora z Uhelného vrchu
Maršovický vrch
Berkovský vrch z Koreckého vrchu
Korecký vrch ze Starého Bernštejna
Velký beškovský vrch z Vrátenské hory, vzadu Vlhošť a Ronov
Skalní útvar Husa

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
↑ ^a ^b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Polomené hory, s. 356.
↑ NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.
↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10.