Opština Tetovo
Opština Tetovo | |
---|---|
znak vlajka | |
Geografie | |
Hlavní město | Tetovo |
Status | občina |
Souřadnice | 42° s. š., 20°58′ v. d. |
Rozloha | 261,89 km² |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 84 770 (2021) |
Hustota zalidnění | 323,7 obyv./km² |
Jazyk | makedonština a albánština |
Národnostní složení | Albánci, Makedonci, Rumuni, Srbové, Turci |
Náboženství | pravoslaví a islám |
Správa regionu | |
Stát | Severní Makedonie Severní Makedonie |
Nadřazený celek | Severní Makedonie |
Vznik | 2003 |
Starosta | Bilall Kasami |
Měna | makedonský denár |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | +389 044 |
Označení vozidel | TE |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tetovo (makedonsky Тетовo, albánsky Tetovë) je občina na severozápadě Severní Makedonie. Tetovo je také název města, které je centrem občiny. Občina se nachází v Položském regionu.
Geografie
Na severu a východě sousedí občina se státem Kosovo. Na severovýchodě sousedí s občinou Tearce, na východě s Jegunovce, na jihovýchodě s Želino, na jihu s Brvenicou a na jihozápadě s Bogovinje.
Rozloha opštiny činí 261,89 km2. Opština leží v nadmořské výšce 460-500 metrů a má mírné kontinentální klima s průměrnou roční teplotou 11,6 °C.
Klimatické a půdní podmínky jsou vhodné pro rozvoj zemědělství a chov zvířat. Mimo jiné se zde pěstuje obilí, ovoce a mnoho průmyslovým plodin. Pastevectví se rozvíjí hlavně v horách.
Díky protékající řece Peně zde bylo ve 20. století vystavěno několik vodních elektráren a je symbolem přírodních krás opštiny.
Centrem opštiny je město Tetovo. Pod něj spadá dalších 21 vesnic:
Vesnice | Počet obyvatel |
---|---|
Bozovce | 924 |
Brodec | 1 136 |
Džepčište | 4 051 |
Fališe | 546 |
Gajre | 1 020 |
Germo | 962 |
Golema Rečica | 3 977 |
Jedoarce | 5 |
Lavce | 298 |
Lisec | 692 |
Mala Rečica | 8 353 |
Poroj | 2 899 |
Sarakino | 1 087 |
Selce | 2 538 |
Setole | 2 |
Šipkovica | 2 826 |
Vejce | 1 127 |
Vešala | 1 222 |
V opštině se také nachází vysídlená vesnice Otunje a historická vesnice Šipkovsko Teke.
Historie
V důsledku překreslování hranic vesnic a okresů v roce 2003 se občiny Šipkovica a Džepčiště připojili k dnešní občině Tetovo. Bez těchto dvou občin byla populace Tetova 65 318 obyvatel (1994) a při posledním sčítání 70 841. V občině Šipkovica žilo v roce 1994 jen 6 797 obyvatel a v Džepčišti 7 286. Dnešní populace po spojení těchto tří celků činí 86 580.
26. listopadu 2019 zasáhlo Albánii a občinu Tetovo zemětřesení, trvající 2 dny. Bylo sem posláno celkem 500 tisíc denárů na podporu obětí.
Demografie
Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 žije v opštině 84 770 obyvatel. Přes 50 % obyvatelstva je albánské národnosti a vyznává islám. Ihned za nimi jsou Makedonci a pravoslavní věřící. V malé míře zde žijí Turci, Romové a v malých stovkách i Srbové a Bosňáci.
Etnické skupiny
Národnost | Počet | % |
---|---|---|
Albánci | 60 886 | 70,3 % |
Makedonci | 20 053 | 23,2 % |
Romové | 2 357 | 2,7 % |
Turci | 1 882 | 2,2 % |
Srbové | 604 | 0,7 % |
Bosňáci | 156 | 0,2 % |
ostatní | 642 | 0,7 % |
Náboženské složení
Vyznání | Počet věřících |
---|---|
Muslimové | 65 499 |
Pravoslavní | 20 182 |
Katolíci | 91 |
Protestanti | 3 |
ostatní | 805 |
Samospráva a politika
Starostou opštiny je Bilal Kasami z politické strany BESA. Poprvé byl zvolen v místních volbách v roce 2021 na čtyřleté období. Rada opštiny Tetovo se skládá z 31 členů. Podle posledních voleb jsou pro léta 2021-2025 zastoupeny tyto strany:
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Tetovo Municipality na anglické Wikipedii a Општина Тетово na makedonské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Opština Tetovo na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Opština Tetovo | |
---|---|
Města | |
Vesnice | |
Historická sídla |
Opštiny v Severní Makedonii | |
---|---|
Město Skopje | Aerodrom • Butel • Čair • Centar • Gazi Baba • Gjorče Petrov • Karpoš • Kisela Voda • Saraj • Šuto Orizari |
Jihovýchodní region | |
Jihozápadní region | |
Pelagonský region | |
Položský region | |
Severovýchodní region | |
Skopský region | |
Vardarský region | |
Východní region | Berovo • Češinovo-Obleševo • Delčevo • Karbinci • Kočani • Makedonska Kamenica • Pehčevo • Probištip • Štip • Vinica • Zrnovci |
Zaniklé opštiny | Bač • Belčišta • Bistrica • Blatec • Opština Bogomila • Capari • Čegrane • Češinovo • Delogoždi • Dobruševo • Dolna Banjica • Drugovo • Džepčište • Izvor • Kamenjane • Klečovce • Kondovo • Konopište • Kosel • Kukliš • Kukurečani • Labuništa • Lukovo • Mavrovo Anovi • Mešeišta • Miravci • Murtuno • Negotino-Pološko • Obleševo • Orašac • Orizari • Oslomej • Podareš • Rostuša • Samokov • Šipkovica • Sopotnica • Srbinovo • Staravina • Topolčani • Velešta • Vraneštica • Vitolište • Vratnica • Vrutok • Zajas • Zletevo • Žitoše |