Olaszliszka
Olaszliszka | |
---|---|
Pomník Lajose Szögiho (2014) | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°14′34″ s. š., 21°26′ v. d. |
Časové pásmo | CET, UTC+1 |
Stát | Maďarsko Maďarsko |
Region | Severní Maďarsko |
Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
Okres | Sárospatak |
Olaszliszka | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 39,49 km² |
Počet obyvatel | 1 684 (2015) |
Hustota zalidnění | 42,6 obyv./km² |
Etnické složení | Maďaři, Romové |
Náboženské složení | křesťanství |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Gyula Fekete (nestraník)[1] |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Szent István u. 5. 3933 Olaszliszka |
Telefonní předvolba | (+36) 47 |
PSČ | 3933 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Olaszliszka je obec v okrese Sárospatak v župě Borsod-Abaúj-Zemplén v severovýchodním Maďarsku. Leží při pravém břehu řeky Bodrog v blízkosti Tokajské vinařské oblasti asi 57 kilometrů na východ od města Miskolc. Obec má vlastní mateřskou i základní školu a knihovnu.
Historie
První písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1239, kdy se objevilo v dopisu maďarského krále Bély IV. V roce 1320 získalo pod názvem Liszka Olaszi právo pořádat svobodný trh, a to z vůle tehdejšího krále Karla Roberta. Roku 1466 bylo králem Mátyásem povýšeno na královské město s právem tří svobodných trhů ročně.[2]
Podpisem tzv. Vídeňského míru roku 1606 se sídlo dostalo pod vládu knížete Štěpána Bočkaje.
Dne 5. prosince 1805 zde byla přes noc uschována maďarská Svatoštěpánská koruna, při cestě císaře Napoleona z Prešpurku do Mukačeva.
Poprvé v roce 1831, a podruhé roku 1871 se zde vyskytla cholera.[2]
V průběhu maďarské revoluce a boje za svobodu a nezávislost tudy dne 4. října 1848 prošlo vojsko zemplénských dobrovolníků, ke kterému se hojně připojili i zdejší dobrovolníci.[2]
21. století
V roce 2006 se obec stala mezinárodně známou, jako místo násilné události ze dne 15. října, známé jako Lynčování v obci Olaszliszka (Olaszliszkai lincselés), při kterém skupina místních Romů ubila k smrti učitele Lajose Szögiho před zraky jeho dvou nezletilých dcer.[3] Na místě stojí od roku 2006 pomník. Z rozhodnutí místní samosprávy se 15. říjen stal obecním dnem smutku, kdy se koná vzpomínkový akt a na veřejných budovách vlají černé vlajky.[4]
Pamětihodnosti
Náboženské stavby
- Gotický římskokatolický kostel Panny Marie z roku 1332 přestavěný v 19. století do barokní formy.[2]
- Protestantský kostel postavený mezi lety 1784 a 1787.
- Synagoga
Ostatní
- Dům Lajose Kossutha
- Budova „Traktér“, původně klášter, později poštovní úřad a hostinec.[2]
- Kamenný most
- Mezinárodní park soch
- Pomník Lajose Szögiho
Doprava
Obcí prochází železniční trať MÁV číslo 80. (Budapest–Hatvan–Miskolc–Szerencs–Sátoraljaújhely–Slovenské Nové Mesto) , železniční zastávka s názvem Olaszliszka-Tolcsva je na sever od obce v katastru obce Vámosújfalu. Na jih je zastávka Erdőbénye v obci Szegilong.
Obyvatelstvo
Národnostní složení:
Počet stálých obyvatel:
Známé osobnosti
- Herman Friedländer, místní rabbi[2]
- Tibor Csiky (1932 – 1989), sochař
- László Varkoly (* 1960), umělec
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olaszliszka na maďarské Wikipedii.
- ↑ 2014-es választás eredményei (2015-07-11)
- ↑ a b c d e f www.olaszliszka.hu. www.olaszliszka.hu [online]. [cit. 2018-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Nyolc vádlott az olaszliszkai lincselési ügyben
- ↑ Emléknap lett Szögi Lajos halálának napja
- ↑ http://www.nepszamlalas.hu/hun/kotetek/04/tabhun/tabl11/load11005.html[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Olaszliszka na Wikimedia Commons
- (maďarsky) Stránky obce
Okres Sárospatak | |
---|---|
Bodrogolaszi • Erdőhorváti • Györgytarló • Háromhuta • Hercegkút • Kenézlő • Komlóska • Makkoshotyka • Olaszliszka • Sárazsadány • Sárospatak • Tolcsva • Vajdácska • Vámosújfalu • Viss • Zalkod |
Borsod-Abaúj-Zemplén | |
---|---|
Okres Cigánd (Cigánd) • Okres Edelény (Edelény) • Okres Encs (Encs) • Okres Gönc (Gönc) • Okres Kazincbarcika (Kazincbarcika) • Okres Mezőcsát (Mezőcsát) • Okres Mezőkövesd (Mezőkövesd) • Okres Miskolc (Miskolc) • Okres Ózd (Ózd) • Okres Putnok (Putnok) • Okres Sárospatak (Sárospatak) • Okres Sátoraljaújhely (Sátoraljaújhely) • Okres Szerencs (Szerencs) • Okres Szikszó (Szikszó) • Okres Tiszaújváros (Tiszaújváros) • Okres Tokaj (Tokaj) |
Maďarsko – Magyarország – (H) | |
---|---|
Župy (Megyék) (a jejich správní centrum) | Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg) |
Města s župním právem (Megyei jogú város) | Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg |
Regiony (Régiók) (český název) | Dél-Alföld (Jižní Nížina) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Nížina) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) |
Části státu (Országrész) (český název) | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Nížina a Sever) |