Najštejnské bučiny

Přírodní památka Najštejnské bučiny
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení	22. září 2022
Vyhlásil	Krajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška	399–586 m n. m.
Rozloha	116,24 ha[1]
Správa	Krajský úřad Ústeckého kraje
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Chomutov
Umístění	Jindřišská, Květnov, Šerchov
Souřadnice	50°30′53,14″ s. š., 13°24′11,07″ v. d.
Najštejnské bučiny
Další informace
Kód	6258
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Najštejnské bučiny jsou přírodní památka ve správních územích obce Blatno a města Jirkov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se v Krušných horách, v okolí vodní nádrže Jirkov. Předmětem ochrany jsou lesní porosty (zejména bučiny) s výskytem vzácných druhů ptáků (holub doupňák, lejsek malý), hmyzu a hub vyžadujících mrtvé dřevo.

Území přírodní památky bylo využíváno od středověku. Na ostrohu nad vodní nádrží Jirkov se dochovaly nevelké pozůstatky hradu Najštejn a nedaleko ústí Bíliny do vodní nádrže stojí zřícenina Siegertova mlýna.

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 17. září 2022.^[2]

Přírodní památka s rozlohou 116,24 hektarů leží v nadmořské výšce 399–586 metrů v katastrálních územích Jindřišská, Květnov u Chomutova a Šerchov. Nachází se v Krušných horách, na úbočích kopců kolem vodní nádrže Jirkov a v přilehlých částech Telšského údolí (údolí Bíliny) a údolí Malé vody. Část území se překrývá s evropsky významnou lokalitou Východní Krušnohoří.^[2]

Lokalita leží v sasko-durynské oblasti, v regionu krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Z hornin převládají pararuly na svazích přiléhajících k vodní nádrži, zatímco severně od ní podloží tvoří ortoruly.^[3] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Krušných horách, v jejich podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina. Dominantní vodní plochou je vodárenská vodní nádrž Jirkov, napájená Bílinou a Malou vodou.^[4] Půdní typy jsou zastoupeny převážně různými druhy kambizemí, ale dna údolí vodních jsou pokryta fluvizeměmi a na svazích Telšského údolí se vyskytují také rankery.^[5]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplé oblasti MT4 a chladné oblasti CH7. Chladnější je severní část území mezi vodní nádrží a Telšskou hájovnou.^[4] Pro oblast MT4 jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen dvacet až třicet. V oblasti CH7 bývají průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen deset až třicet.^[6]

Předmětem ochrany v přírodní památce jsou stanoviště bučin, údolních jasanovo-olšových luhů a vegetace silikátových skalnatých svahů. Ochrana se dále zaměřuje na konkrétní druhy živočichů, kterými jsou kovařík Stenagostus rhombeus, holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) nebo lignikolní a saptrotrofní druhy hub.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Najštejnské bučiny na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.