Lev Skrbenský z Hříště
Jeho Eminence Lev kardinál Skrbenský | |
---|---|
29. pražský arcibiskup 9. olomoucký arcibiskup 17. primas český | |
![]() Lev Skrbenský z Hříště | |
Církev | římskokatolická |
Arcidiecéze | pražská |
Předchůdce | František Schönborn |
Nástupce | Pavel Huyn |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1889 |
Biskupské svěcení | 1899 |
Kardinálská kreace | 1901 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 12. června 1863 |
Místo narození | Hukovice, ![]() |
Datum úmrtí | 24. prosince 1938 (ve věku 75 let) |
Místo úmrtí | Dlouhá Loučka u Uničova (Langendorf), ![]() |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava v Olomouci |
Rodiče | Filip Skrbenský z Hříště, Leonie Czeike z Badenfeldu |
Příbuzní | Hans Skrbenský z Hřiště (sourozenec) |
Povolání | ![]() |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lev kardinál Skrbenský, svobodný pán z Hříště, pokřtěn jako Lev Karel Anna Filip (12. června 1863 Hukovice[1] – 24. prosince 1938 Dlouhá Loučka u Uničova) byl duchovním na Moravě a v Čechách a moravský šlechtic, z rodu Skrbenských z Hříště. Sloužil římskokatolické církvi jako 29. arcibiskup pražský (1899–1916), 9. arcibiskup olomoucký (1916–1920) a kardinál (od roku 1901).
Život
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/53/Lev_Skrbensky_z_Hriste_Znak.jpg/220px-Lev_Skrbensky_z_Hriste_Znak.jpg)
Lev Skrbenský pocházel ze starobylé šlechtické rodiny Skrbenských z Hříště.
Narodil se 12. června 1863 na zámku v Hukovicích jako druhorozené dítě. Dětství strávil na zámku v Dřevohosticích, který matka roku 1877 zdědila po smrti své ovdovělé matky, baronky von Badenfeld, rozené hraběnky von Erdödy, která zemřela rok před tím.
Gymnazijní studia započal na státním gymnáziu u benediktinů v Kremsmünsteru. Studoval pak na gymnáziu v Kroměříži, kde složil maturitní zkoušku. Na popud svých rodičů studoval právo v Innsbrucku, odkud pak za dva roky přešel do služby u šestého dragounského pluku se sídlem v Brně. Později se přihlásil do arcibiskupského semináře v Olomouci a posléze studoval církevní práva na Gregoriánské univerzitě a Animě v Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1889.
Poté působil jako kaplan v Dubu nad Moravou, Moravské Ostravě a Uherském Ostrohu, a v roce 1895 se stal farářem v Melči.
Roku 1899 se stal kanovníkem olomoucké kapituly a téhož roku byl také zvolen do funkce pražského arcibiskupa. V roce 1901 byl jmenován kardinálem, jeho titulárním kostelem byl chrám Santo Stefano Rotondo al Celio. V průběhu války vyjádřil císař František Josef I. nespokojenost s jeho nedostatečně burcujícím postojem ve věcech válečných a přinutil jej přejít do úřadu arcibiskupa olomouckého. V roce 1920 na tuto funkci rezignoval. Pobýval na zámku v Horní Dlouhé Loučce, kde na Štědrý den roku 1938 zemřel. Pohřben byl v katedrále sv. Václava v Olomouci.[2]
Snažil se zavést v arcidiecézi v platnost závěry prvního vatikánského koncilu a zvýšit malý počet kněží, který mu bránil v realizaci jeho plánu. Před první světovou válkou byl předsedou biskupské konference rakouské části monarchie.
Liturgické knihy
Za Skrbenského působení na pražském arcibiskupském stolci došlo k novému vydání některých provinčních liturgických knih:
- Manuale rituum ecclesiasticae provinciae Pragensis (1916) Dostupné online
- Officia propria provinciae Pragensis (1915, čtyři části jako přívazky jednotlivých dílů breviáře)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 124–125.
Literatura
- STIBOR, Jiří; FUKALA, Radek; TRAPL, Miloš. Skrbenští z Hřiště. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 4. Opava ; Ostrava: Optys ; Ostravská univerzita, 1995. ISBN 80-85819-45-7. S. 118–125.
- JONOVÁ, Jitka. Kapitoly ze života Lva Skrbenského z Hříště pohledem Svatého Stolce. Uherské Hradiště: Historická společnost Starý Velehrad, 2013. 125 s. ISBN 978-80-86157-37-5.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lev Skrbenský z Hříště na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lev Skrbenský z Hříště
- Digitalizovaná díla Lva Skrbenského z Hříště v Národní digitální knihovně.
- Životopis na stránkách pražského arcibiskupství
- Záznam o narození v matrice na stránkách Zemského archivu v Opavě
Předchůdce: František Schönborn | ![]() | 29. arcibiskup pražský 1899–1916 | ![]() | Nástupce: Pavel Huyn |
Předchůdce: František Saleský Bauer | ![]() | 9. arcibiskup olomoucký 1916–1920 | ![]() | Nástupce: Antonín Cyril Stojan |
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů | ||
---|---|---|
| ![]() | |
Olomoučtí biskupové (1063–1776) | 1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu | |
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777) | 1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské | |
| ||
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777) | 1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík | |
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779) | 1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler | |
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál |