Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava | |
---|---|
Záhřebská katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava a Arcibiskupský palác | |
Místo | |
Stát | Chorvatsko Chorvatsko |
Souřadnice | 45°48′52″ s. š., 15°58′47″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | katolicismus |
Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
Architektonický popis | |
Architekt | Hermann Bollé |
Stavební sloh | gotická architektura |
Výstavba | 1093 |
Další informace | |
Adresa | Záhřeb, Chorvatsko Chorvatsko |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava, či jen Záhřebská katedrála (chorvatsky Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava nebo zkráceně Zagrebačka katedrala) je hlavní římskokatolická katedrála záhřebské arcidiecéze v chorvatském Záhřebu a největší záhřebská kulturně-historická památka. Věže katedrály jsou nejvyšší stavbou v Chorvatsku.
Dějiny katedrály
Záhřeb měl k dispozici nejprve malý kostel, vybudovaný mezi 9. a 11. stoletím. Záhřebské biskupství založil uherský král Ladislav I. Svatý v roce 1093, společně se založením města Záhřebu.
Záhřebská katedrála byla postavena v románsko-gotickém stylu. V roce 1242 byla zničena při tatarském vpádu do Uher. Již ve 13. století ji obnovil biskup Timoteus v gotickém stylu. V 16. století byla katedrála obklopena věžemi a hradbami. Mezi lety 1633–1641 dostala renesanční věž. Několikrát katedrálu postihly požáry, ale největší ránou bylo v zemětřesení v roce 1880. Po otřesech byla katedrála opětovně obnovena. Slavnostní dokončení nové katedrály spatřil Záhřeb v roce 1902.[1]
Levá věž prochází od roku 1990 rekonstrukcí[2], v srpnu 2020 stále není dokončena.[3] Staré hodiny byly odstraněny a nahrazeny novými s průměrem 3,2 m o hmotnosti 600 kilogramů.[zdroj?] Na stavbu těchto hodin bylo použito 8 tun bronzu a mosazi.[zdroj?]
V červnu 2011 navštívil papež Benedikt XVI. katedrálu a pomodlil se u hrobky Alojzije Stepinace (1898–1960), záhřebského arcibiskupa a kardinála, který byl v roce 1998 blahoslaven.
22. března 2020 byla katedrála poškozena při zemětřesení.[4]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhrebská katedrála na slovenské Wikipedii.
- ↑ Článek na portálu záhřebského arcibiskupství (chorvatsky)
- ↑ Článek na stránkách záhřebského turistického portálu (chorvatsky)
- ↑ ECHO24. České nano slaví úspěch. Nanonátěr chrání katedrálu v Záhřebu - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2021-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Chorvatsko zasáhlo silné zemětřesení, způsobilo škody a vyvolalo paniku. iDNES.cz [online]. 2020-03-22 [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Katedrály v Chorvatsku | ||
---|---|---|
Záhřebská metropolie | Záhřebská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Ladislava) • Varaždínská katedrála (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie) • Sisačská katedrála (Povýšení svatého Kříže) • Bělovarská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Križevecká řeckokatolická katedrála (Nejsv. Trojice) • Križevecká konkatedrála (sv. Kříže) • Záhřebská řeckokatolická konkatedrála (sv. Cyrila a Metoděje) | |
Rijecká metropolie | Rijecká katedrála (sv. Víta) • Krkská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Gospičská katedrála (Zvěstování Panny Marie) • Porečská katedrála (sv. Eufrazia) • Pulská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Senjská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) | |
Splitsko-makarská metropolie | Splitská katedrála (sv. Domnia) • Dubrovnická katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Hvarská katedrála (sv. Štěpána) • Šibenická katedrála (sv. Jakuba) • Trogirská katedrála (sv. Vavřince) • Makarská konkatedrála (sv. Marka) • Kotorská katedrála (sv. Tryfona, Černá Hora) • Korčulská katedrála (sv. Marka) • Stonská katedrála (sv. Blažeje) | |
Đakovačsko-osijecká metropolie | Đakovačská katedrála (sv. Petra) • Požežská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Osijecká konkatedrála (sv. Petra a Pavla) | |
Podřízené přímo Svatému stolci | Zadarská katedrála (sv. Anastázie) | |
Srbská pravoslavná církev | Pravoslavná katedrála v Záhřebu (Proměnění Páně) • Pravoslavná katedrála v Plaškách (Uvedení Přesvaté Bohorodice) • Pravoslavná katedrála v Pakraci (sv. Trojice) |