Karel František z Lichtenštejna

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna
Dědičný člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1861 – 7. dubna 1865
Panovník	František Josef I.
Nejvyšší hofmistr císařského dvora
Ve funkci: 1849 – 1865
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karl Ludwig Grünne
Nástupce	Konstantin Hohenlohe-Schillingsfürst
C. k. tajný rada
C. k. komorník
Ředitel jezdeckého ústavu v Salcburku
Ve funkci: 1836 – 1842
Panovník	Ferdinand V.
Vojenská služba
Hodnost	1826: major, 1829: plukovník, 1834: generálmajor, 1844: polní podmaršál, 1851 generál jízdy
Narození	23. října 1790 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	7. dubna 1865 (ve věku 74 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově
Choť	(1819) Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863)
Rodiče	Karel z Lichtenštejna (1765–1795) a Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849)
Děti	Rudolf z Lichtenštejna Karel Rudolf z Lichtenštejna Anna z Lichtenštejna Alžběta z Lichtenštejna Marie Josefa z Lichtenštejna
Příbuzní	děd: František Antonín Khevenhüller-Metsch (1737–1797) tchán: Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna (1761–1823)
Profese	důstojník a politik
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1852 rakouský Řád zlatého rouna (č. 950)
Commons	Karl Franz Anton von Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František Antonín princ z Lichtenštejna (německy Karl Borromäus Franz Anton Prinz von und zu Liechtenstein, 23. října 1790, Vídeň – 7. dubna 1865 tamtéž^[1]) byl rakouský generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a zastával vysoké funkce ve vojenské administraci, v roce 1851 dosáhl hodnosti generála jízdy. V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího císařského hofmistra. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny).

Pocházel z knížecí rodiny Lichtenštejnů, patřil k mladší linii označované jako karlovská sekundogenitura, kterou založil polní maršál Karel z Lichtenštejna (1730–1789). Narodil se ve Vídni jako starší syn prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795), který zahynul v souboji, matkou byla hraběnka Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1770–1849), dcera nejvyššího dvorského maršálka Františka Xavera Khevenhüllera. Karel František měl ještě mladšího bratra Leopolda (1792–1800), který zemřel v dětství. Otce ztratil v pěti letech, do jeho plnoletosti zajišťovala správu majetku poručnická správa. Po otci zdědil na jižní Moravě rozsáhlé panství Moravský Krumlov,^[2] poručníci pak v roce 1802 přikoupili od zadlužených Žerotínů panství Velké Losiny na severní Moravě.^[3]

Karel studoval soukromě, v roce 1810 vstoupil do armády a zúčastnil se napoleonských válek, mezitím jako plnoletý převzal správu zděděných majetků na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). V roce 1813 dosáhl hodnosti rytmistra v 2. hulánském pluku knížete Schwarzenberga.^[4] v roce 1819 po sňatku z armády odešel a věnoval se správě majetku. V roce 1824 znovu vstoupil do armády a rychle postupoval v hodnostech ( v roce 1826 byl majorem a v roce 1829 plukovníkem). V roce 1834 dosáhl hodnosti generálmajora a v letech 1836–1842 byl ředitelem jezdeckého ústavu v Salcburku.^[5] Od roku 1842 byl členem dvorské válečné rady a v roce 1844 byl jmenován polním podmaršálem.^[6] V letech 1849–1865 zastával funkci nejvyššího hofmistra císařského dvora^[7] a zároveň byl plukovníkem všech císařských gard.^[8][9] V roce 1851 byl povýšen do hodnosti c. k. generála jízdy.^[10]

I když byl svými funkcemi vázán k trvalému pobytu ve Vídni, věnoval se správě svých majetků na Moravě a řadu úprav na zámku i v parku podnikl například ve Velkých Losinách. V roce 1853 přikoupil za 400 000 zlatých velkostatek Budkov, který byl určen jako majetkové zázemí pro nejmladšího syna Rudolfa. V roce 1858 do rodového majetku přibyl ještě velkostatek Hostim.^[11][12]

Zemřel ve Vídni, pohřben je v rodové hrobce v Moravském Krumlově.^[13]

Jako příslušník knížecího rodu měl od narození nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht). V roce 1825 byl jmenován císařským komorníkem^[14] a v hodnosti nejvyššího hofmistra obdržel v roce 1849 titul c. k. tajného rady. Během služby v armádě a u dvora získal řadu vyznamenání od zahraničních panovníků.^[15][16] V Rakousku dosáhl nejvyššího ocenění jako rytíř Řádu zlatého rouna (1852).^[17][18] Od roku 1840 byl čestným majitelem 9. hulánského pluku.^[19]

• Řád zlatého rouna (1852)
• velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1861)

• Řád červené orlice I. třídy (Prusko)
• Řád černé orlice s brilianty (Prusko)
• Řád bílé orlice (Rusko)
• rytířský kříž Řádu svatého Alexandra Něvského (Rusko)
• Řád svaté Anny I. třídy s brilianty (Rusko)
• Řád svatého Vladimíra III. třídy (Rusko)
• Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko)
• Řád avizských rytířů (Portugalsko)
• Řád sv. Huberta (Bavorsko)
• Řád svatého Januaria (Království Obojí Sicílie)
• Konstantinův řád svatého Jiří (Království Obojí Sicílie)
• velkkříž Řádu Pia IX. (Papežský stát)
• velkokříž Řádu svatého Josefa (Toskánsko)
• velkokříž Leopoldova řádu (Belgie)
• velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
• Řád zähringenského lva (Bádensko)
• Domácí řád věrnosti (Bádensko)
• Řád Ludvíkův (Hesensko)
• Řád bílého sokola (Sasko-Výmarsko)
• Domácí a záslužný řád vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko)
• Řád Jindřicha Lva (Brunšvicko)

V roce 1819 se oženil s hraběnkou Františkou (Fanny) Bruntálskou z Vrbna (1799–1863), c.k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího komořího Rudolfa Bruntálského z Vrbna.^[20] Měli spolu devět dětí, po vymření mužského potomstva karlovské linie přešly velkostatky Moravský Krumlov, Hostim a Budkov na spřízněné rodiny Kinských, Trauttmansdorffů a Salmů, Velké Losiny převzala vládnoucí knížecí linie.

• 1. Anna (1820–1900), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1841 Ferdinand kníže Trauttmansdorff (1803–1859)
• 2. Terezie (1822–1825)
• 3. Eleonora (1825–1826)
• 4. Karel Rudolf (1827–1899), c. k. plukovník, člen panské sněmovny, 1861 povýšen na knížete
• 5. Františka (1830–1831)
• 6. Alžběta (1832–1894), manžel 1858 Hugo Karel kníže Salm-Reifferscheidt (1832–1890)
• 7. Františka (1833–1894), manžel 1865 Josef princ z Arenbergu (1833–1896)
• 8. Marie Josefa (1835–1905), dáma Řádu hvězdového kříže, manžel 1856 Ferdinand Bonaventura kníže Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904)
• 9. Rudolf (1838–1908), c. k. generál jízdy, císařský nejvyšší hofmistr 1896–1908

• Ottův slovník naučný; díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0
• KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017 dostupné online

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Josef František z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
• Karel z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen Lichtenštejnů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)