Haag (Dolní Rakousy)

Haag
znak
Poloha
Souřadnice	48°6′44″ s. š., 14°33′56″ v. d.
Nadmořská výška	346 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Dolní Rakousko
obec	Haag
Haag
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	55,0 km²
Počet obyvatel	5 548 (2018)[1]
Hustota zalidnění	100,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Lukas Michlmayr
Oficiální web	www.haag.gv.at
E-mail	stadtamt@haag.gv.at
Telefonní předvolba	07434
PSČ	3350
Označení vozidel	AM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Haag je město v okrese Amstetten v Dolním Rakousku. Žije zde přibližně 5 500^[1] obyvatel.

Haag se skládá z 12 katastrálních obcí:

• Edelhof
• Gstetten
• Haag Stadt
• Heimberg
• Holzleiten
• Knillhof
• Krottendorf
• Porstenberg
• Radhof
• Reichhub
• Salaberg
• Schudutz

Ve starověku byla oblast součástí římské provincie Noricum. V roce 1032 v Haagu vysvětil kostel biskup pasovský Berengar. Toto je první dokument, který dokládá místní název. Z roku 1282 je první písemná zmínka o hradu Salaberg.

V rakouském jádru ležící místo má dějiny stejně proměnlivé, jako jsou dějiny celého Rakouska.

V roce 1932 byla obec povýšena na město. V roce 1938 byly odloučené osady spojeny ve velkou obec Haag.

Haag je sídlem římskokatolické farnosti s kostelem a farou a evangelická dislokovaná stanice je v Amstettenu. Farní úřad oslavil v roce 2007 975letou existenci.

• Starostou města je Josef Sturm (ÖVP), vedoucí kanceláře Gottfried Schwaiger.
• V zastupitelstvu města je 29 křesel, která byla po posledních volbách konaných dne 14. března 2010 podle získaných mandátů rozdělena takto:
• ÖVP 16
• SPÖ 8
• LFH 4
• FPÖ 1

• 1971 5060
• 1981 5097
• 1991 5146
• 2001 5170

• Opevněný kostel: Městský kostel v Haagu byl postaven mezi lety 1432 a 1485. pozdně gotický jako opevněný kostel a je zasvěcen svatému Michalovi. V letech 1969/1970 byla provedena nová úprava interiéru. V roce 2001 byly vysvěceny nové varhany s 36 registry (Kögler, St. Florian).
• Zámek Salaberg: s částmi stavby z období renesance a baroka. Zámek není veřejnosti přístupný. Benátská slavnostní síň může být však pro pořádání výstav pronajímaná. Také zámecká kaple je při církevních slavnostech přístupná i veřejnosti.
• Barokní lázně: K zámku patří "barokní lázeňský dům", bývá otevřený k prohlídkám.
• Dolnorakouský skanzen: Představuje asi 20 objektů (starých staveb), převážně z Mostviertelu (Moštové čtvrti).
• Muzeum moštové čtvrti: Muzeum představuje nesčetné předměty k tématu moštů, polního hospodářství, zpracování lnu, včelařství, starou bytovou kulturu a jiné.
• Zoologická zahrada města Haag: s více než 80 druhy domácích i exotických zvířat. Celoročně otevřená se nachází v zámeckém parku zámek Salaberg vytvořil Eduard Petzold (1815-1891).

• Divadelní léto Haag: Intendant Gregor Bloeb (* 1968); Od roku 2000 se každoročně pořádá Divadelní léto; hraje se na hlavním náměstí na provizorním jevišti.
• Haagský divadelní sklep

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 214 a zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 242. Počet výdělečně činného obyvatelstva v místě bydliště bylo v roce 2001 2325, to představuje 46,49 %. Nezaměstnaných bylo v roce 2003 372.

Město Haag leží na staré trase Západní dráha a má železniční stanici. Nová trasa vede pod městem v Tunelu.)

Několik kilometrů od města je nájezd na západní dálnici A1; několik kilometrů dále je u Strengbergu také Vídeňská silnice B1. Tou je přístupné okresní město Amstetten, zemské hlavní město Sankt Pölten a nakonec i Vídeň a také je přípoj do Horních Rakous měst Enns a Linec.

Přes Haagerskou silnici B42 je možné spojení do asi 15 kilometrů vzdáleného Steyru.

• Franz Brunner (1926–1982) - zemědělec a politik.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haag (Niederösterreich) na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Haag na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky