Guelfové a ghibellini
Guelfové a ghibellini | |||
---|---|---|---|
konflikt: Boj o investituru | |||
Ilustrace znázorňující potyčku mezi milicemi ve městě Bologna ve 14. století, Kronika Giovanniho Sercambi z Luccy | |||
Trvání | 1125–1186 první fáze 1216–1392 druhá fáze | ||
Místo | severní a střední Itálie, Apeninský poloostrov | ||
Výsledek | první fáze: Kostnický mír (1186) druhá fáze: patová situace (1392)
| ||
Strany | |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guelfové a ghibellini byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.
V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich I. Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což má demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.
Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.
Guelfové
Guelfové je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:
Ghibellini
Ghibellini je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:
- Arezzo Arezzo
- Ascoli Piceno
- Assisi
- Asti Asti
- Castiglion Fiorentino
- Ceccano
- Como
- Chieti
- Empoli
- Foligno Foligno
- Forlì Forlì
- Grosseto Grosseto
- Gualdo Tadino
- Jesi
- Mantova
- Modena
- Monte San Pietrangeli
- Narni
- Novara Novara
- Osimo
- Pavia Pavia
- Penne
- Pisa
- Pistoia
- Poggibonsi
- Řím[p. 1]
- Savona
- Saluzzo
- Spoleto
- Sulmona
- Terni Terni
- Treviso
- Terst
- Todi
- Urbino
A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.
Města a městské státy proměnlivé oddanosti
Poznámky
- ↑ Římská komuna v roce 1144 vyhnala papeže z Říma a vyhlásila republiku loajální císaři. Fridrich Barbarossa měl však větší zájem o císařskou korunovaci v Římě, postavil se na stranu papeže a vydal vůdce komuny Arnolda z Brescie papežské moci, který byl poté popraven. V roce 1193 byla papežská vláda nad Římem obnovena.
Literatura
- Franco Cardini: Ghibellinen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1436–1438.
- Franco Cardini: Guelfen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1763–1765.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Guelfové a ghibellini na Wikimedia Commons
- Guelphs and Ghibellines
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |