Gnadenwald

Gnadenwald
znak
Poloha
Souřadnice	47°19′ s. š., 11°33′ v. d.
Nadmořská výška	879 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Innsbruck-venkov
Gnadenwald
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,5 km²
Počet obyvatel	826 (2021)[1]
Hustota zalidnění	71,8 obyv./km²
Správa
Starosta	Adelheid Profeta
Oficiální web	www.gnadenwald.tirol.gv.at
E-mail	kontakt@gnadenwald.at
Telefonní předvolba	05223
PSČ	6069
Označení vozidel	IL
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gnadenwald je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov. V soudním okrese Hall in Tirol. V obci žije 826^[1] obyvatel.

Gnadenwald leží na severní terase údolí Innu pod Bettelwurfem na úpatí přírodního parku Karwendel. Velmi rozptýlená obecní oblast se rozkládá na území farních kostelů Svatý Martin a Svatý Michal a dalších osad.

Obec má velký podíl dojíždějících.

K obci patří také vrchol Hinterhornalm (1524 m n. m.) a vrchol Walder Alm (1501 m n. m.), vzdálený 20 minut chůze na východ. Gnadenwald leží na Tyrolské svatojakubské cestě.^[2]

Rozloha obce Gnadenwald je 11,49 km², z toho 19,4 % připadá na zemědělskou půdu a 2,1 % na zahrady, 6,5 % tvoří alpské louky a 63,3 % lesy. Z celkové rozlohy je 31,7 % území osídleno.^[3]

Součástí obce Gnadenwald je i stejnojmenné katastrální území. Ke Gnadenwaldu patří následující části:

• Svatý Martin (Rotte)
• Svatý Michael (Rotte)
• Brantach (osada)
• Außerwald (rozptýlené domy)
• Gungglkopf (roztroušené domy)
• Innerwald (rozptýlené domy)
• Mairbach (rozptýlené domy)

Dalšími lokalitami v obci jsou klášter svatého Martina, Speckbacherova kaple a kaple Walder Alm. Jedinou horskou salaší v obci je Walder Alm.

Obec Gnadenwald sousedí^[4]

	Vomp
Absam		Terfens
	Fritzens

Podle archeologických nálezů pazourkové čepele, brože z pozdní doby laténské a keramiky z pozdní doby železné byla oblast osídlená už v pravěku.^[5]

První písemná zmínka pochází z roku 1071, kdy byl majetek v locis Walda (latinsky vesnice Wald) a Ǒste (Österberg) převeden na kolegiátní klášter svaté Gertrudy v Augsburgu jako dar.^[6] V roce 1085 bylo místo pojmenováno jako mons supra Tervanes (latinsky hora nad Terfens). V roce 1277 jsou v listinách zmiňovány různé Schwaighof na území dnešní obce. Již v roce 1313 je obec, která se tehdy ještě nazývala Gemain auf dem Wald, doložena jako finančně (daňově) nezávislá obec pod správou dvora Thaur.

V roce 1445 byla postavena pustevna, která byla v roce 1497 přestavěna na malý klášter, kde se následně usadily sestry z kláštera magdalenek v Absamu, ale v roce 1520 klášter vyhořel. Teprve o 118 let později byl klášter včetně kostela přestavěn a od té doby v něm až do roku 1820 žili poustevníci.

Název Gnadenwald je poprvé doložen v roce 1718 a od roku 1800 je oficiálním názvem.^[5]

Hospodářskou základnu obce tvořily kromě Schwaighöfen také čtyři mlýny na prach (prachárny) do roku 1893 a lom na mramor.

• Katolický farní kostel svatého Michala v Gnadenwaldu je poprvé zmiňován v listině z roku 1337, pravděpodobně byl postaven jako dřevěný kostel v 11. století. V roce 1741 byl barokizován a v roce 1825 prodloužen. Věž a úzká vitrážová okna stále ukazují na gotické kořeny kostela. Pozoruhodné jsou nástropní fresky götznerského malíře Antona Kirchebnera z roku 1730, které zobrazují gnadenwaldskou krajinu se dvěma kostely a dobový lidový kroj. Fara ke kostelu byla postavena v roce 1741, kdy byl Gnadenwald povýšen na farnost. V roce 1908 byla před kostelem vysazena lípa u příležitosti 60. výročí nástupu císaře Františka Josefa.^[5][7]
• Benefiční kostel svatého Martina pochází z kaple postavené již v 11. století v blízkosti loveckého zámečku. Od roku 1445 byla ke kostelu připojena poustevna, která byla později rozšířena na klášter, který však v roce 1520 vyhořel spolu s kostelem. Nová budova, dokončená v roce 1638, byla v letech 1724–1732 zbarokizována. Kostelní věž byla v roce 1692 kompletně přestavěna, protože ta původní byla poškozena při zemětřesení v roce 1670.^[5][7]
• Na místě rodného domu Josefa Speckbachera dnes stojí Speckbacherova pamětní kaple, která připomíná tyrolského bojovníka za svobodu.^[7][8]
• Kapli Marie Schutzové nad Walder Alm věnovali v letech 1965–1967 navrátilci z druhé světové války z vděčnosti za to, že přežili válku.^[7]

Blason: Zeleně a zlatě polcený a šikmo dělený, v hlavě štítu a na dělící čáře vlevo nahoře a vpravo dole kříž smíšených barev.^[9]

Jedním z výkladů je, že zelená rozeklaná horská silueta odkazuje na polohu obce na terase údolí řeky Inn a na úpatí strmých a členitých vápencových hor. Druhý výklad se opírá o kříže a siluetu lesa jako odkaz na název obce.^[4]

Barvy obecní vlajky jsou žlutozelené.^[9]

• 
  Farní kostel svatého Michaela
• 
  Kostel svatého Martina
• 
  Walder Alm v zimě
• 
  Kaple na Walder Alm

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gnadenwald na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gnadenwald na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky obce