Dakša

Dakša s beraní hlavou po boku Šivy Virabhádry.

Dakša je hinduistický bůh nejasné funkce, jehož jméno lze vykládat jako „šikula, zručný, výkonný, schopnost“. Podle rgvédského hymnu 10.72 je Dakša synem i otcem Aditi a tato dvě božstva lze chápat jako mužský a ženský prvek při stvoření, i jinde je Dakša řazen mezi Áditje, syny Aditi. Za dceru Dakšy byly označovány i matky démonických asurů a dánavů zvané Diti a Danu. Někdy je ztotožňován s Purušou, prvotní bytostí z které byl stvořen vesmír. Podle Matsja purány je Dakša mudrcem, kterého stvořil mezi jinými Brahmá díky přísné askezi ze svého pravého palce.[1]

Jaan Puhvel jej srovnává s řeckým Porem, který byl básníkem Alkmánem označen za nejstaršího z bohů. jehož jméno vykládá stejným způsobem. Také srovnává motiv otcovství a synovství Aditi s římským podáním kde je Fortuna označována za dceru Jupitera, ale zároveň mohla být chápána jako jeho matka.[2]

Dakša je také obětníkem bohů při události zvané dakša jajna – Dakšova oběť, o které vypráví mýtus o urážce Šivy, známý například z Mahábháraty či Váju purány. Tento příběh může odrážet rodicí se hinduismus a konflikt týkající se rozdílů mezi božstvy védského panteonu reprezentovaných Dakšou a božstvy, která nově získávala na oblibě reprezentovanými Šivou. V jedné z verzí je hlavním aktérem Satí, jedna z devíti Dakšových dcer a manželka Šivy, podle které její otec neschvaloval její volbu manžela, kterého nesnášel.[3]

Podle jiného mýtu z Mahábháraty měl Dakša sedmadvacet dcer, které všechny provdal za měsíčního boha Čandru. Čandra ze všech svých manželek se věnoval té nejkrásnější jménem Róhíní a tak byl Dakšou na žádost svých zbylých dcer proklet. Prokletí měsíčního boha pak postihlo i rostlinstvo, kterému dával sílu, a s tím i zvířata a lidi. Dakša nakonec svou kletbu oslabil, pod podmínkou, že se Čandra bude věnovat všem svým manželkám, a Měsíc tak ztrácí sílu pouze polovinu svého cyklu.[4]

Reference

  1. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. S. 32, 47, 77, 251. [Dále jen Zbavitel]. 
  2. PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 67, 183. 
  3. Zbavitel, s. 105, 109.
  4. Zbavitel, s. 217-218.

Externí odkazy


Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech