Chomoutov

Možná hledáte: severočeské město Chomutov.
Chomoutov
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′28″ s. š., 17°13′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 070 (2021)[1]
Katastrální územíChomoutov (3,84 km²)
PSČ783 35
Počet domů335 (2011)[2]
Chomoutov na mapě
Chomoutov
Chomoutov
Další údaje
Kód části obce52418
Kód k. ú.652415
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chomoutov (německy Komotau) je historická obec, nyní městská čtvrť a katastrální území statutárního města Olomouce, kde žije asi 1 tisíc obyvatel. Leží cca 5 km severně od centra města.

Název

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Chomútovici, které bylo odvozeno od osobního jména Chomút a znamenalo „Chomútovi lidé“. Počátkem 14. století došlo ke změně přípony na Chomútov (taková změna je ze stejné doby doložena i odjinud), třebaže starší podoba Chomútovice se ještě nějaký čas používala souběžně (doklad z roku 1536). Německé jméno vzniklo z českého.[3]

Historie

Chomoutov se připomíná poprvé v roce 1078 (Chomutowiczi) jako majetek kláštera Hradisko. Šlo o nevelkou osadu, většinu jejího území tvořil lužní les. Klášter zde v 16. století založil tři rybníky, z nějž získával ryby. Po zrušení kláštera v roce 1783 jeho majetek převzal náboženský fond a od něj Chomoutov v roce 1824 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ne na dlouho, v roce 1850 se Chomoutov stal samostatnou politickou obcí, místní velkostatek ale stále patřil rodu Saint Genois, kteří vykáceli téměř celý původní les, později byl v majetku Lichtenštejnů. Farností místní obyvatelé spadali pod sousední Horku nad Moravou, v Chomoutově byla v roce 1835 postavena jen kaplička Navštívení Panny Marie.[4]

Silné vazby s touto obcí posilovalo také to, že v Horce byla četnická stanice, pošta, železnice a až do roku 1872 také škola pro chomoutovské děti. Chomoutov z Horky získával i elektrický proud a obě obce měly několik společných spolků, např. Orel, naopak v roce 1886 došlo k založení místního hasičského spolku. Vzhledem k existenci silného velkostatku řada zdejších občanů hledala práci jinde, např. v hutích ve Štěpánově či v řepčínských železárnách, což vedlo k silné pozici socialistických stran. Po vzniku republiky také mnoho Chomoutovských (44 %) opustilo římskokatolickou církev a vstoupilo do nově založené Církve československé, přičemž její farní úřad byl od roku 1934 opět v Horce.[5]

Chomoutov byl i přes to k 1. červenci 1974 sloučen s Olomoucí, která se již dříve vzhledem k nebezpečí záplav o zdejší území zajímala a např. v letech 1909–1913 se podílela na regulaci toku řek Moravy a Oskavy, účastnila se budování stavidel, prokopání spojovacího kanálu s Mlýnským potokem apod.[6] Místní jezero, postupně vzniklé na místě dřívější těžby písku, bylo v roce 1973 vyhlášeno přírodní rezervací. Roku 1997 zasáhly celou čtvrť rozsáhlé povodně.

Vývoj Chomoutova podle sčítání lidu[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Obyvatel 326 332 425 488 500 601 836[p 1]
Domů 45 53 59 72 76 86 141
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatel 792 900 890 882 777 933 1007
Domů 180 207 219 233 251 293 335
  1. Z toho 824 osob národnosti československé, 8 německé a 4 ostatních.[9]

Zajímavosti

  • Chomoutovské jezero (160 ha)
  • kaplička Nanebevzetí Panny Marie
  • Chomoutovský dub
  • pivovar Chomout
  • Los vesinos

Služby a sport

V městské části se nachází zubní ordinace, pekařství, knihovna, zahradnictví, kadeřnictví a manikúra. V centrální části Chomoutova byl v roce 2022 vybudován nový park s altánem a prostory pro konání společenských akcí. V budově hasičské zbrojnice se konají pravidelné lekce jógy a cvičení. Fotbalový klub TJ Sokol Chomoutov založen v roce 1931, hraje od sezony 2018/19 v 1.A třídě Olomouckého kraje.

Kultura

Sousedská slavnost v roce 2024
Sousedská slavnost v roce 2024

V Chomoutově působí od roku 2018 spolek Los Vesinos, který stojí mimo jiné za kultivací parku Koperník. Spolek rovněž od roku 2023 pořádá na konci srpna sousedskou slavnost pro místní obyvatele s bohatým kulturním programem.[10]

Doprava

Chomoutovem prochází silnice II/446.

Spojení hromadnou dopravou zajišťuje autobusová linka DPMO č. 20 a příměstská linka č. 364.

Fotogalerie

  • Kaplička
    Kaplička
  • Hospoda
    Hospoda
  • Hasičská zbrojnice
    Hasičská zbrojnice
  • Chomoutovské jezero
    Chomoutovské jezero
  • Chomoutovský dub
    Chomoutovský dub
  • Pomník padlým
    Pomník padlým
  • Altán na návsi Koperník
    Altán na návsi Koperník
  • Socha na návsi Koperník
    Socha na návsi Koperník
  • Socha panny Marie
    Socha panny Marie
  • Dívčí sad
    Dívčí sad
  • Kaple Navštívení Panny Marie
    Kaple Navštívení Panny Marie
  • Vycházková trasa v Chomoutově
    Vycházková trasa v Chomoutově
  • Vycházková trasa v Chomoutově
    Vycházková trasa v Chomoutově
  • Vycházková trasa v Chomoutově
    Vycházková trasa v Chomoutově
  • Houpačka u Moravy v Chomoutově
    Houpačka u Moravy v Chomoutově
  • Keřový tunel v Chomoutově
    Keřový tunel v Chomoutově
  • Most v Chomoutově
    Most v Chomoutově
  • Novákův dub v Chomoutově
    Novákův dub v Chomoutově
  • Hráz v Chomoutově
    Hráz v Chomoutově
  • Stáje v Chomoutově
    Stáje v Chomoutově
  • Hřiště v Chomoutově
    Hřiště v Chomoutově
  • Vjezd do Chomoutova
    Vjezd do Chomoutova
  • Hospoda v Chomoutově
    Hospoda v Chomoutově

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 321.
  4. TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 107–109. Dále jen „Tichák (2000)“. 
  5. Tichák (2000), str. 109, 110.
  6. Tichák (2000), str. 95, 110, 111.
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 658–659.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 505.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice československé II. Země moravskoslezská. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 86. 
  10. MIKULKA, Jan. Sousedská 2024. www.losvesinos.cz [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Statutární město Olomouc
Bělidla • Černovír • Droždín • Hejčín • Hodolany • Holice • Chomoutov • Chválkovice • Klášterní Hradisko • Lazce • Lošov • Nedvězí • Nemilany • Neředín • Nová Ulice • Nové Sady • Nový Svět • Olomouc • Pavlovičky • Povel • Radíkov • Řepčín • Slavonín • Svatý Kopeček • Topolany • Týneček
Autoritní data Editovat na Wikidatech