Bořivoj II.
Bořivoj II. | |
---|---|
Český kníže | |
Freska Bořivoje ve znojemské rotundě | |
Doba vlády | I. 1100–1107 II. 1117–1120 |
Narození | 1064 Praha |
Úmrtí | 2. února 1124 (ve věku 59–60 let) Uhersko |
Pohřben | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |
Předchůdce | I. Břetislav II. II. Vladislav I. |
Nástupce | I. Svatopluk Olomoucký II. Vladislav I. |
Manželka | Helbirga Babenberská (1100-1124) |
Potomci | Jaromír Jemnický Spytihněv Lupolt Olomoucký Albrecht Richeza |
Dynastie | Přemyslovci |
Otec | Vratislav II. |
Matka | Svatava Polská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bořivoj II. (okolo 1064?, Praha – 2. února 1124) byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120. Byl synem krále Vratislava II., pro kterého (a pro Jindřicha IV.) pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče roku 1083 dobýt Řím. Také byl starším bratrem Vladislava I. a Soběslava I. a mladším (nevlastním) bratrem Břetislava II.
Břetislav II. a Bořivoj II.
Břetislav II. na Velikonoce 1099 na dvorském sjezdu v Řezně označil svého mladšího bratra Bořivoje za svého dědice a nástupce, aniž byl předtím zvolen v kolokviích, a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno. Císař žádosti vyhověl.
Tento fakt ovšem odporoval stařešinskému řádu a stal se pro další léta zdrojem napětí v zemi a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. Již roku 1097 Břetislav zajal a uvěznil Oldřicha Brněnského, syna Konráda I. Brněnského a nejstaršího žijícího Přemyslovce, který si činil nároky na pražský stolec. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje. V letech 1099–1100 tak byl Bořivoj knížetem brněnského a znojemského údělu.[1]
Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna. Jeho nemoudrým rozhodnutím o nástupnictví začínají vleklé boje o vládu v Čechách, i když z nich zpočátku vítězně vyšel Bořivoj II.
Bořivoj II. jako kníže
Situace se vyhrotila hned v roce 1101, kdy došlo k první válce o vládu nad českým knížectvím. Oldřich Brněnský vojensky vytáhl do Čech. Předtím si zajistil podporu císaře Jindřicha V., který ji však podmínil Oldřichovým uznáním v Praze. Hlavní město však Oldřicha nepodpořilo, vojenské tažení skončilo u Malína. Nakonec ale ustoupil i Bořivoj II. – Oldřichovi vrátil brněnský úděl, jeho bratrovi Litoldovi Znojemsko.[2]
Roku 1103 se Bořivoj II. zapojil do bojů o trůn v Polsku, ve kterém mu pomáhal bratranec Svatopluk Olomoucký. Bořivoj získal 1000 hřiven od Boleslava III. Křivoústého, aby nepodnikal další útoky. O tuto sumu se ale kníže s bratrancem nerozdělil, díky čemuž došlo k ochlazení vztahů mezi dosavadními spojenci.
V roce 1105 Bořivoj podporoval císaře Jindřicha V. v Bavorsku. Toho využil Svatopluk Olomoucký a neúspěšně se pokusil dobýt Prahu. Převzetí moci mu vyšlo až na druhý pokus roku 1107. Tehdy Svatopluk poslal k Bořivoji II. svého vyslance, který tvrdil, že přeběhl od Svatopluka na stranu Bořivoje. Pomluvil u knížete jeho přední rádce a spojence, že se prý sami spolčují se Svatoplukem. Bořivoj rázem ztratil oporu své moci, uprchl do Polska a poté do Říše, knížetem se stal Svatopluk.
Poslechnout si článek · info
Bořivoj se pokusil císaře uplatit a získat jeho podporu, ovšem Svatopluk nabídl větší sumu. Po zavraždění Svatopluka (1109) byl Bořivoj II. jedním ze tří kandidátů na post českého knížete (vedle Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého a svého bratra Vladislava). Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu.
Teprve roku 1117 postoupil kníže Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. Bořivoj II. odešel do Uher, kde o několik let později zemřel.
Rodina Bořivoje II.
Od 18. října 1100 byl Bořivoj ženatý s Helbirgou (Gerbergou) Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II. Měli spolu zřejmě pět dětí:
- Jaromír Jemnický († 20. září asi před 1135)[3]
- Spytihněv († 9. ledna 1157)[3]
- Lupolt Olomoucký († po 1143)[3]
- Albrecht († 7. dubna před 1124?)[3]
- Richeza († 27. února před 1124?)[3]
Vývod z předků
Boleslav II. | ||||||||||||
Oldřich | ||||||||||||
Emma ? | ||||||||||||
Břetislav I. | ||||||||||||
Božena | ||||||||||||
Vratislav II. | ||||||||||||
Berthold ze Schweinfurtu | ||||||||||||
Jindřich Nordgavský | ||||||||||||
Eilika z Walbecku | ||||||||||||
Jitka ze Schweinfurtu | ||||||||||||
Herbert z Wetterau | ||||||||||||
Gerberga z Gleibergu | ||||||||||||
Irmtrud z Avalgau | ||||||||||||
Bořivoj II. | ||||||||||||
Boleslav Chrabrý | ||||||||||||
Měšek II. Lambert | ||||||||||||
Emnilda | ||||||||||||
Kazimír I. Obnovitel | ||||||||||||
Ezzo Lotrinský | ||||||||||||
Richenza Lotrinská | ||||||||||||
Matylda Saská | ||||||||||||
Svatava Polská | ||||||||||||
Svjatoslav I. Kyjevský | ||||||||||||
Vladimír I. Kyjevský | ||||||||||||
Maluše | ||||||||||||
Dobroněga Kyjevská | ||||||||||||
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43–44.
- ↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 2010. 1054 s. ISBN 978-80-7277-469-2. S. 76–77.
- ↑ a b c d e SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 557.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 45–46.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 65.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 79–80.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořivoj II. Český na Wikimedia Commons
- Bořivoj II. na e-stredovek.cz
Předchůdce: Břetislav II. | Český kníže Bořivoj II. 1100–1107 | Nástupce: Svatopluk Olomoucký |
Předchůdce: Vladislav I. | Český kníže Bořivoj II. 1117–1120 | Nástupce: Vladislav I. |
Čeští panovníci | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Mytičtí panovníci (do 9. století) |
| ||||||
Přemyslovci (9. století–1306) | Bořivoj I. (872?–883?) • Strojmír (883?–885?) • Bořivoj I. (875?–889) • Spytihněv I. (894–915) • Vratislav I. (915–921) • svatý Václav (921–935) • Boleslav I. (935–972) • Boleslav II. (972–999) • Boleslav III. (999–1002) • Boleslav Chrabrý¹ (1003–1004) • Vladivoj? • Jaromír (1004–1012) • Oldřich (1012–1033) • Jaromír (1033–1034) • Břetislav I. (1034–1055) • Spytihněv II. (1055–1061) • Vratislav II. (1061–1092) • Konrád I. Brněnský (1092) • Břetislav II. (1092–1100) • Bořivoj II. (1100–1107) • Svatopluk Olomoucký (1107–1109) • Vladislav I. (1109–1117) • Bořivoj II. (1117–1120) • Vladislav I. (1120–1125) • Soběslav I. (1125–1140) • Vladislav II. (1140–1172) • Bedřich (1172–1173) • Soběslav II. (1173–1178) • Bedřich (1178–1189) • Konrád II. Ota (1189–1191) • Václav II. (1191–1192) • Přemysl Otakar I. (1192–1193) • Jindřich Břetislav (1193–1197) • Vladislav Jindřich (1197) • Přemysl Otakar I. (1198–1230) • Václav I. (1230–1253) • Přemysl Otakar II. (1253–1278) • Václav II. (1278–1305) • Václav III. (1305–1306) | ||||||
Nedynastičtí (1306–1310) | |||||||
Lucemburkové (1310–1437) | Jan Lucemburský (1310–1346) • Karel IV. (1346–1378) • Václav IV. (1378–1419) • Zikmund Lucemburský (1419–1437) | ||||||
Habsburkové (1437–1457) | |||||||
Nedynastičtí (1457–1471) | Jiří z Poděbrad (1458–1471) • Matyáš Korvín² (1458–1490) | ||||||
Jagellonci (1471–1526) | Vladislav Jagellonský (1471–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) | ||||||
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1611) • Matyáš Habsburský (1611–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Fridrich Falcký³ (1619–1620) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) • Karel VII. Bavorský³ (1741–1743) | ||||||
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) | ||||||
¹ Piastovec, ² vládce vedlejších zemí Koruny české, ³ vzdorokrál z rodu Wittelsbachů |