Bimetalismus

Tento článek je o měnovém standardu. O minci ražené ze dvou různých kovů pojednává článek Bimetalová mince.
Zlatá mince 20 franků a stříbrná 5 franků, období Druhé Francouzské republiky. Hmotnost 6,41 g a 24,94 g. Tento poměr zlata ke stříbru (1:15,5) a hmotnosti mincí později přijala Latinská měnová unie.

Bimetalismus je v ekonomii měnový standard při kterém hodnota měnové jednotky je vyjádřena definovaným množstvím a ryzostí jednoho ze dvou měnových kovů (obvykle zlata a stříbra). Poměr hodnot těchto dvou kovů je pevně stanoven.[1][2] Další měnové standardy jsou monometalismus, kdy je hodnota měnové jednotky vyjádřena množstvím a ryzostí jednoho kovu (obvykle zlata nebo stříbra),[2][3] a trimetalismus, kdy jsou používány tři kovy (např. zlato, stříbro a měď).[3]

Pro vědecké účely se někdy rozlišuje „pravý“ bimetalismus, kdy je garantováno, že jak zlaté, tak stříbrné peníze jsou zákonným platidlem v neomezeném množství a že zlato a stříbro jsou přijímány k ražbě mincí vládními mincovnami v neomezeném množství.[4] To jej odlišuje od „částečného standardního“ bimetalismu, kde jsou zákonným platidlem mince z obou měnových kovů, ale pouze jedny jsou neomezeně raženy (např. peníze Francie, Německa a Spojených států po roce 1873), a od „obchodního“ bimetalismu, kde jsou volně raženy mince z obou kovů, ale pouze jedny jsou zákonným platidlem a druhé se používají jako „obchodní peníze“ (např. většina peněz v západní Evropě od 13. do 18. století). Ekonomové dále rozlišují právní bimetalismus, kdy jsou směnný poměr mezi měnovými kovy a další podmínky dány zákonem, a de facto bimetalismus, kdy systém funguje bez zásahu státní autority.

V ekonomické historii se největší diskuze o užívání bimetalismu vedly ve Spojených státech koncem 19. století, neboť ty disponovaly v té době velkými zdroji jak zlata, tak stříbra.

Tento měnový systém může být nestabilní, často přechází v monometalismus.[4] Vzhledem ke kolísání tržní ceny používaných kovů, kov s tržní hodnotou vyšší než jeho hodnota v měně je častěji používán jako kov a je stahován z oběhu jako měna (Greshamův zákon). Ve Spojených státech se toto se přihodilo v průběhu 19. století a z oficiálního bimetalického standardu se stal fakticky stříbrný standard.[zdroj?] Na druhou stranu v Latinské monetární unii při poklesu ceny stříbra obchodníci preferovali platbu ve zlatých mincích a systém de-facto přešel na zlatý standard.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bimetalism na anglické Wikipedii.

  1. Bimetalismus. numismatika-ostrava.cz [online]. Numismatika Ostrava [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  2. a b VON MISES, Ludwig. Lidské jednání: Pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, 2006. xxviii + 962 s. Dostupné online. ISBN 80-86389-45-6. Kapitola Slovník pojmů k Lidskému jednání, s. 858. 
  3. a b Monometalismus. numismatika-ostrava.cz [online]. Numismatika Ostrava [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  4. GRUBER, Josef. Stříbro. Obzor národohospodářský. 1917, roč. XXII, s. 438–445, 469-482. Dostupné online. 
  5. WILLIS, Henry Parker. A history of the Latin Monetary Union; a study of international monetary action. Svazek V. Chicago: Univ. of Chicago Press, 1901. 332 s. (Economic Studies of The University of Chicago). Dostupné online. S. 266. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bimetalismus na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo bimetalismus ve Wikislovníku
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNE: XX5020813
  • BNF: cb11977975c (data)
  • GND: 4202665-9
  • LCCN: sh85014076
  • NLI: 987007284621005171
  • SUDOC: 027819914