Alnitak
Alnitak | |
---|---|
Alnitak (vpravo), nalevo mlhovina Plamínek | |
Poloha Alnitaku v souhvězdí Orionu (v červeném kroužku) | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
Souhvězdí | Orion (Orion) |
Rektascenze | 5h 40m 45,5s |
Deklinace | −01° 56′ 34,26" |
Paralaxa | 0,00443 |
Vzdálenost | 1262 ± 176 ly (387 ± 54 pc) |
Radiální rychlost | +18,5 km/s |
ζ Ori Aa | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 2,0 |
Absolutní hvězdná velikost | -6,0 |
ζ Ori Ab | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 4,3 |
Absolutní hvězdná velikost | -3,9 |
ζ Ori B | |
Zdánlivá hvězdná velikost | 4,21 |
Fyzikální charakteristiky | |
ζ Ori Aa | |
Spektrální typ | O9.7Iab |
Hmotnost | 33 M☉ |
Poloměr | 20 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 250 000 L☉ |
Povrchová teplota | 28 000 K |
Rychlost rotace | 140 km/s |
ζ Ori Ab | |
Spektrální typ | B1IV |
Hmotnost | 14 M☉ |
Poloměr | 7,3 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 31 600 L☉ |
Povrchová teplota | 28 000 K |
ζ Ori B | |
Spektrální typ | B0III |
Hmotnost | 16 M☉ |
Poloměr | 7,2 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 35 000 L☉ |
Povrchová teplota | 29 000 K |
Rychlost rotace | 150 km/s |
Systém1 | |
Primární hvězda | ζ Ori Aa |
Průvodce | ζ Ori Ab |
Doba oběhu | 2,687 dne |
Velká poloosa | 0,0359" |
Excentricita dráhy | 0,338 |
Sklon dráhy | 139,3° |
Délka vzestupného uzlu | 83,8° |
Systém2 | |
Primární hvězda | ζ Ori A (Aa+Ab) |
Průvodce | ζ Ori B |
Doba oběhu | 1,508 roku |
Velká poloosa | 2,7280" |
Excentricita dráhy | 0,070 |
Sklon dráhy | 72,0° |
Délka vzestupného uzlu | 155,5° |
Označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 37742 / 37743 |
Bonner Durchmusterung | BD −02°1338 A / B |
Bright Star katalog | HR 1948 / 1949 |
SAO katalog | SAO 132444 |
Katalog Hipparcos | HIP 26727 |
General Catalogue | GC 7089 |
Bayerovo označení | ζ Ori |
Flamsteedovo označení | 50 Ori |
Synonyma | ADS 4263 AB, CCDM J05408-0156AB, IRAS 05381-0158, PPM 400076, WDS J05407-0157AB, XSS J05421-0225 |
Databáze | |
SIMBAD | data |
(V) – měření provedena ve viditelném světle |
Zeta Orionis (tradičně známá jako Alnitak) je jedna ze tří dominantních hvězd v Orionově pásu. Při pohledu ze Země jde o první hvězdu zleva (na jižní polokouli zprava).
Ve skutečnosti jde o trojhvězdu: z nich nejzřetelnější hvězdou je modrý veleobr Alnitak Aa s absolutní hvězdnou velikostí -5,25 a zdánlivou +2,04. Jeho průvodce Alnitak Ab je modrý nadobr (absolutní hvězdná velikost -5,25 a zdánlivá 2,0) a třetí hvězdou je Alnitak B, modrá hvězda hlavní posloupnosti spektrální klasifikace OV (absolutní hvězdná velikost -3,0 a zdánlivá 4,0), objevený v roce 1998.[1]
Jde o jednu z nejteplejších ze Země dobře viditelných hvězd: spolu s vedlejší hvězdou v Orionově pásu, Delta Orionis (Mintaka), patří k modrým nadobrům s povrchovou teplotou přes 30 000 K.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alnitak na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zeta Orionis na anglické Wikipedii.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Orion | ||
---|---|---|
Důležité hvězdy | ||
Vzdálený vesmír | Mlhovina v Orionu • Mlhovina Koňská hlava • Messier 43 • Messier 78 • NGC 1977 • NGC 1981 • Orion OB1 | |
Ostatní |
Souhvězdí Orionu hvězdy | |
---|---|
Bayer | α (Betelgeuze) • β (Rigel) • γ (Bellatrix) • δ (Mintaka) • ε (Alnilam) • ζ (Alnitak) • η (Algjebba) • θ¹ (Trapezium Cluster: θ¹ A • θ¹ B • θ¹ C • θ¹ D) • θ² • ι (Hatsya) • κ (Saiph) • λ (Meissa) • μ • ν • ξ • ο¹ • ο² • π¹ • π² • π³ (Tabit) • π4 • π5 • π6 • ρ • σ • τ • υ (Thabit) • φ¹ • φ² • χ¹ • χ² • ψ • ω • b • c • d • e • f¹ • f² • g • h • i • k • l • m • n¹ • n² • o • p • A |
Flamsteed | 5 • 11 • 12 • 13 • 15 • 18 • 21 • 25 • 26 • 31 • 35 • 45 • 52 • 55 • 56 • 57 • 59 • 60 • 63 • 64 • 65 • 66 • 68 • 71 • 73 |
Nejbližší | GJ 3379 • Gliese 205 • Ross 47 • Gliese 223.2 • GJ 1087 • π³ (Tabit) • χ¹ |
Ostatní | S • HD 36960 |
Seznam hvězd souhvězdí Orionu |