Úhořovcovití

Úhořovcovití
Úhořovec mořský (Conger conger)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	holobřiší (Anguilliformes)
Čeleď	úhořovcovití (Congridae) Kaup, 1857
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úhořovcovití (Congridae) jsou čeleď holobřichých ryb.

Úhořovcovití zahrnují středně velké až velké mořské holobřiché ryby. Délka těla některých zástupců přesahuje i 300 cm a hmotnost dospělých jedinců může činit více než 60 kg. Hadovité tělo mají v přední části zaoblené, v zadní části zploštělé. Tělo je holé, nepokryté šupinami, dobře vyvinutá je nicméně postranní čára. Celkový počet obratlů činí 105–225. Většina úhořovcovitých si zachovává prsní ploutve, jež však byly u některých zástupců redukovány. Žaberní otvory jsou relativně nevýrazné. Chrup se omezuje na pásy malých zubů na čelistech a střeše tlamy. Zbarvení nebývá nijak nápadné, zástupci rodu Lumiconger jsou však schopni světélkování.^[1][2]

Úhořovcovití jsou děleni do následujících třech podčeledí:^[3]

• Congrinae: zahrnuje rody Acromycter, Conger, Gnathophis, Hildebrandia, Lumiconger, Macrocephenchelys, Rhechias, Rhynchoconger, Uroconger a Xenomystax, paprsky hřbetní a řitní ploutve jsou segmentované a prsní ploutve jsou dobře vyvinuté;
• Heterocongrinae: zahrnuje rody Gorgasia a Heteroconger, paprsky hřbetní a řitní ploutve jsou nesegmentované, prsní ploutve jsou redukovány;
• Bathymyrinae: zahrnuje rody Ariosoma, Bathymyrus, Chiloconger, Kenyaconger, Parabathymyrus a Paraconger, paprsky hřbetní a řitní ploutve jsou nesegmentované, prsní ploutve jsou dobře vyvinuty.

Žijí v různých hloubkách v tropických až mírných oblastech Atlantského, Indického a Tichého oceánu. Některé druhy obývají různé úkryty v útesech, odkud se v noci vydávají lovit ryby a korýše, zástupci podčeledi Heterocongrinae jsou nicméně známí pro své kolonie na písčitých dnech mělkých pobřežních vod. Koloniální úhořovci se zavrtávají do písku ocasem napřed a vytvářejí si zde trubicovité úkryty. Z nich následně vysunují pouze přední polovinu těla, nastavují ji vodnímu proudu a živí se unášeným planktonem, přičemž vždy jsou připraveni zmizet v písku v případě hrozícího nebezpečí. Tento způsob života jim vynesl anglické pojmenování „zahradní úhoři“ („garden eels“).^[1][4] Z koloniálně žijících zástupců lze jmenovat např. úhořovce Hassova (Heteroconger hassi), nejhojnější druh úhořovce v Indickém oceánu; anebo úhořovce Sillnerova (Gorgasia sillneri), jenž v několikatisícových koloniích obývá písčité svahy Rudého moře.^[2]

Na rozdíl od některých jiných holobřichých ryb není pro rozmnožování úhořovcovitých charakteristické migrační chování (koloniálně žijící druhy se rozmnožují přímo v těchto koloniích^[5]). Vývoj probíhá přes průhlednou planktonní, tzv. leptocefalovou larvu, jež se objevuje i u dalších příbuzných skupin. Podlouhlé larvy se ve vodě často svinují, čímž možná mimikují medúzy a chrání se tak před útoky možných predátorů.^[4]

Některé druhy úhořovců jsou ceněny ve sportovním a hospodářském rybolovu, zejména úhořovec mořský (Conger conger) ze severního Atlantiku, Středozemního, Černého a Baltského moře, v menší míře úhořovec americký (C. oceanicus) žijící u pobřeží USA a úhořovec argentinský (C. orbignianus) žijící u pobřeží Brazílie a Argentiny.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu úhořovcovití na Wikimedia Commons
• Taxon Congridae ve Wikidruzích